Afrikanistka Linda Piknerová pro EuroZprávy.cz popsala, jak se v Africe daří prosazovat zemím jako Čína a Rusko – a to na úkor Západu. Vysvětlila také, proč africké elity vnímají spolupráci s těmito režimy jako přijatelnější, což posiluje geopolitický vliv těchto velmocí na kontinentu. Piknerová se zúčastnila projektu Expedice Z101, který zkoumal proměny Afriky po stopách cest Hanzelky a Zikmunda.
Afrikanistka Piknerová, která promluvila exkluzivně pro EuroZprávy.cz o vývoji (nejen) subsaharské Afriky, se zúčastnila projektu Expedice Z101. Ta se v dubnu 2021 vydala po stopách cestovatelů Hanzelky a Zikmunda napříč Afrikou a Amerikou. „Afriku jsme křižovali od severu na jih expedičním speciálem zvaným George, který měl za cíl jediné: poznávat, objevovat a ukazovat, jak se mění svět a my s ním,“ píšou organizátoři projektu na webu.
V Africe se daleko lépe prosazují autoritářské režimy, jako je ten čínský a ruský. Děje se tak na úkor potenciálních západních partnerů afrických zemí. „Už od dekolonizace si v Africe získávaly lepší pověst země východního bloku v čele se SSSR jednoduše proto, že byly chápany jako antikoloniální a levicová ideologie byla vnímána africkými elitami jako vhodná protiváha západnímu kapitalismu,“ vysvětlila Piknerová pro EuroZprávy.cz.
Afričané žili v přesvědčení, že „co bylo kapitalistické, bylo špatné“, neboť byl „vytvořen narativ, že slovy Lenina ‚kapitalismus je nejvyšší forma imperialismu‘, což prezident Ghany K. Nhrumah, jenž byl nějakou dobu skutečnou africkou celebritou, přetavil do tvrzení ‚neokolonialismus, nejvyšší forma imperialismu‘,“ pokračovala afrikanistka.
To pokračovalo s tím, jak „dekolonizovaným zemím rostlo sebevědomí“. „Mnohem raději spolupracovaly s těmi, kteří nepodmiňovali vzájemné vztahy žádnými podmínkami, respektive měli takové podmínky, které se většině afrických zemí zdály jako akceptovatelné,“ přiblížila expertka.
Jako příklad zmínila, že „Čína od 90. let 20. století v rámci nové dělby Afriky nabízí africkým státům zdánlivě levné půjčky výměnou za respektování politiky jedné Číny a otevření domácích trhů čínskému zboží a kapitálu“.
Rusko pak „nechce ani to“. „Je spolehlivým dodavatelem zbraní, odběratelem nerostného bohatství, žádnou svazující ideologii nemá a jediné, co prostřednictvím sociálních sítích šíří, je tvrzení, že za všechno můžou USA, které ve světě válčí. Afričané tomu věří dílem proto, že nemají kritické uvažování a dílem proto, že propaganda Ruska je účinná,“ upřesnila.
Západ podle Piknerové následně „přijal přesvědčení, že nemá právo šířit své hodnoty, protože to je projev přinejmenším kulturního imperialismu“. „Časem se však může stát, že Západ už nebude mít co šířit, protože jeho hodnoty zaniknout. Minimálně v Africe,“ zdůraznila.
EuroZprávy.cz se oslovené afrikanistky rovněž zeptaly, co pro některé nestabilní režimy subsaharské Afriky znamená, když jim na území přijdou cizí milice – jako například ruští wagnerovci. „Otázka je, co si představit pod pojmem nestabilní režim v subsaharské Africe. Řada režimů v tomto geopolitickém prostoru je mimořádně stabilní, jinak by jejich prezidenti nevydrželi u moci mnoho desítek let,“ poznamenala.
Zdůraznila, že „bychom si neměli plést stabilitu s tím, že ten režim je autoritativní a v některých ohledech z našeho pohledu trochu nechutný“. „Od Wagnerovců, které pozvali do Mali, Nigeru, Burkina Faso či Středoafrické republiky, kde jim dokonce postavili sochu, si představitelé těch režimů neslibují nic, jen že je udrží co nejdéle u moci a budou mít klid od západního vměšování,“ popsala Piknerová.
To je případ i wagnerovců. „Jak jsem již řekla, Rusko chce jen přístup k přírodním zdrojům, které ovládají právě elity a nic víc,“ podotkla.
Podle Piknerové se do budoucna tyto země mohou stát jakousi pojistkou pro Rusko a Čínu, aby si napříč mezinárodním společenstvím prosazovaly svou agendu. „Už se tak stalo, řada afrických států například ratifikovala status Mezinárodního soudního dvora a následně od této ratifikace ustoupila s argumentem, že zatykače jsou vydávány pouze na africké představitele a že celá instituce je vlastně podjatá,“ přiblížila.
Právě tento argument například Rusko podporuje. „V případě Číny jde hlavně o politickou izolaci Taiwanu, což se daří, protože posledním africkým státem, který uznává Taipei a nikoliv Peking, je Eswatini neboli dříve Svazijsko. Což, jak všichni uznáme, není země, která by při vší úctě držela prst na tepu afrických událostí,“ dodala.
Otázkou je také světový boj proti změnám klimatu. „I v Africe se řeší témata související s životním prostředí, vznikla řada iniciativ například k výsadbě stromů v délce takřka celého Sahelu, ale v zemích, kde lidé řeší nedostatek pitné vody a jsou vystaveni hladomoru jen těžko budete řešit klima,“ upozornila afrikanistka.
Varovala před takzvanou demokratizací afrických zemí. „Pokud si budeme myslet, že demokratizace pro nás známým způsobem přispěje k africké stabilitě, můžeme rovnou celé evropské angažmá zabalit a říci Rusku a Číně, že mají dveře otevřené,“ míní.
„Ať si o tom myslíme, co chceme, liberální demokracie je koncept, který se vyvíjel stovky let velmi bolestivě a mnohdy krvavě, a jeho export se podařil jen v zemích typu Japonsko a Jižní Korea, a to pravděpodobně jen díky tomu, jak dopadla druhá světová válka,“ doplnila.
Upozornila na odlišnosti mezi západními a africkými režimy. „Znáte-li africké reálie, pochopíte, že autoritářství nemusí být nutně vnímáno pejorativně. Konečně ono autoritářství je výsledkem afrického vývoje, jsou to jejich elity, které vládnou, nejsou nikým dosazeny, dovezeny, vznikly v daných zemích a společnostech,“ vysvětlila.
Koncept takzvané „demokratizace“ ani není jednotný. „S tím se také pojí otázka, co to vlastně demokratizace je? Je tím myšlena liberální demokracie, která je ve světě zastoupena jen minimálně?“ zeptala se Piknerová na závěr.
30. května 2025 16:46
Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
Související

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál

Afrika platí za změny počasí nejvyšší cenu. Za klimatickou krizi přitom vůbec nemůže
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák