
Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.
Tento krok má zároveň zabránit obviněním z porušování mezinárodního práva, jelikož by šlo pouze o využití úroků z aktiv, nikoli jejich samotné konfiskování. Klíčovou roli hraje fakt, že řada členských států EU – včetně Německa a Itálie – se otevřenému zabavení ruských aktiv brání kvůli právním a finančním rizikům.
Zmrazená aktiva pocházejí především ze státních ruských fondů uložených v Belgii prostřednictvím clearingové společnosti Euroclear. Tyto prostředky byly zablokovány v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu a nyní tvoří základní kámen pro potenciální výnosy, které by mohly stabilizovat ukrajinskou ekonomiku, zejména v době, kdy prezident USA Donald Trump hrozí zastavením americké pomoci.
V roce 2024 vynesla standardní nízkorisková investice těchto prostředků asi 4 miliardy eur, které byly určeny na splácení úvěru skupiny G7 Ukrajině. Jenže unijní podíl z tohoto balíku – 18 miliard eur – bude plně vyčerpán do konce letošního roku. Vyvstává tak otázka, jak budou financovány ukrajinské potřeby od roku 2026 dál.
Evropští ministři financí o celé věci začnou jednat už ve čtvrtek na neformální večeři v Lucemburku. Pozvánku k jednání rozeslala polská předsednická země a navrhuje zároveň i to, aby bylo možné použít nový obranný úvěrový nástroj EU s názvem SAFE k nákupu zbraní pro Ukrajinu.
Jedním z řešení, o kterém EU uvažuje, je vytvoření tzv. „speciálního investičního fondu“, který by byl pod unijní správou. Z Euroclearu by se aktiva přesunula do této nové struktury a mohla by být investována do rizikovějších instrumentů, jež by nabídly vyšší zisky. Zatím však není známo, o jaké konkrétní typy investic by mohlo jít.
Euroclear má nyní povinnost ukládat hotovostní aktiva u belgické centrální banky, která nabízí extrémně konzervativní a nízce úročené možnosti. Nový fond by ale umožnil investice s vyšší návratností – a tím i větší pomoc Ukrajině, která čelí dlouhotrvající válce a stagnujícím mírovým jednáním.
Zároveň se uvažuje, že nový fond by mohl sloužit i jako pojistka proti maďarskému vetu. Sankční režim, na jehož základě jsou aktiva zmrazena, musí být každých šest měsíců jednomyslně obnovován. Maďarsko opakovaně hrozí, že své veto uplatní jako gesto vstřícnosti vůči Moskvě. Pokud by k tomu došlo, existuje reálná možnost, že by musela být aktiva vrácena Rusku.
Evropská komise proto v posledních týdnech vedla neformální konzultace se státy jako Francie, Německo, Itálie či Estonsko o možnostech, jak aktiva udržet zmrazená i bez maďarského souhlasu. Zatím se však nepodařilo najít právně průchodnou alternativu.
Připravovaný fond má být zřízen prostřednictvím kvalifikované většiny – nikoli jednomyslným rozhodnutím – což by umožnilo obejít maďarského premiéra Viktora Orbána. Kritici však varují, že v případě neúspěšných investic by mohli nést následky daňoví poplatníci členských států.
Unie je tak nucena hledat kreativní řešení i kvůli tomu, že její hlavní rozpočet ve výši 1,2 bilionu eur je silně zatížen a nový víceletý finanční rámec začne platit až v roce 2028. Už nyní je přitom většina z 50miliardového balíku pro Ukrajinu, schváleného v roce 2023, prakticky vyčerpána.
Další navýšení unijního rozpočtu je v tuto chvíli prakticky nemožné, protože vyžaduje jednomyslný souhlas – a ten je s ohledem na postoj Maďarska velmi nepravděpodobný.
Související

Izrael porušuje lidská práva, zjistila EU. Je jí to k něčemu a má možnost to zastavit?

EU se obrací proti Izraeli: Porušil dohodu, zaplatí za to
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Izrael porušuje lidská práva, zjistila EU. Je jí to k něčemu a má možnost to zastavit?
před 42 minutami

Herečka Jiřina Bohdalová je v nemocnici, podstoupila operaci
před 1 hodinou

Izrael zvažuje útok na íránského vůdce, podle expertů tím vyvolá katastrofu
před 3 hodinami

EU se obrací proti Izraeli: Porušil dohodu, zaplatí za to
před 4 hodinami

Von der Leyenová čelí zásadní politické krizi
před 5 hodinami

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, cílem byla jaderná zařízení v Isfahánu
před 6 hodinami

Nastal čas letního počasí. Víkend v tomto ohledu nezklame
před 6 hodinami

Válka s NATO už brzy? Bundeswehr označil Rusko za "existenční hrozbu" pro Německo a i celou Evropu
Aktualizováno před 6 hodinami

Ticho před bouří: USA váhá s úderem na Írán, Evropané jednali v Ženevě
před 7 hodinami

Průzkum SANEP: Fico ztrácí popularitu? Progresivci předběhli Smer, krajní pravice dorovnala vládní Hlas
včera

Martina Navrátilová promluvila o emigraci. Kvůli Trumpovi by volila jinak
včera

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě
včera

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby
včera

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru
včera

Speciální předpověď počasí pro vodáky. Kolik je vody v řekách?
včera

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský
včera

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území
včera

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí
včera

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka
včera
Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech
Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Zdroj: Jakub Jurek