Zatímco Izrael své masivní letecké údery na íránská zařízení ospravedlňuje hrozbou bezprostředního získání jaderné zbraně, americké zpravodajské služby takovou naléhavost popírají. Podle Washingtonu Teherán aktuálně aktivně neusiluje o jadernou výzbroj a jeho schopnosti jsou přinejmenším tři roky od realizace.
Izrael podle svého politického vedení reaguje na přiblížení Íránu k „bodu, odkud již nemožno vrátit se zpět“ v jeho jaderném vývoji – cílem je zabránit Teheránu v dosažení jaderné zbraně. Izraelci dlouhodobě vnímají potenciální jaderné vyzbrojení Íránu jako přímou hrozbu pro svou národní existenci, vzhledem k opakovaným výrokům íránských vůdců o „zničení sionistického režimu“.
Z pohledu Tel Avivu by íránská jaderná bomba mohla destabilizovat celý Blízký východ, rozpoutat regionální zbrojení a vytvořit z Teheránu neformálního hegemona, který by si mohl dovolit agresivnější politiku vůči Izraeli i dalším arabským státům.
Podle informací americké stanice CNN dospěly však americké zpravodajské služby k závěru, že Írán aktuálně aktivně neusiluje o vývoj jaderné zbraně. Dále uvádějí, že Teherán by potřeboval přinejmenším další tři roky k tomu, aby nejen dokončil vývoj jaderné hlavice, ale také vyvinul spolehlivé nosiče schopné zasáhnout cíle mimo region.
Tato rozdílná hodnocení vyvolávají otázky ohledně efektivity a strategické přiměřenosti izraelských útoků, které v posledních dnech zasáhly klíčové prvky íránské jaderné infrastruktury. Podle amerických analytiků však tyto údery vývoj jaderného programu zbrzdily pouze o několik měsíců – nikoliv o celé roky, jak tvrdí Izrael.
Jedním z hlavních cílů byla zařízení v Natanzu, která utrpěla značné škody. Naopak podzemní komplex ve Fordo zůstal nedotčen. Tento objekt se nachází hluboko pod horským masivem, což prakticky znemožňuje jeho zničení běžnými konvenčními prostředky. Efektivní zásah by vyžadoval použití speciálních průrazných bomb, které jsou ve výzbroji pouze Spojených států a lze je nasadit jen prostřednictvím strategických stealth bombardérů B-2.
„Izrael může narušit provoz íránských zařízení a znemožnit jejich fungování, ale pokud je chcete skutečně zničit, je to buď americký vojenský úder, nebo dohoda,“ uvedl bývalý vysoce postavený americký diplomat pro Blízký východ Brett McGurk. Výrok naznačuje, že konečné rozhodující karty drží ve svých rukou Washington.
Přímé zapojení americké armády však zatím prezident Donald Trump odmítá. „Nejsme do toho zapojeni. Je možné, že se zapojíme. Ale v tuto chvíli zapojeni nejsme,“ uvedl svého nedělního vystoupení. Na pondělním summitu G7 v Kanadě nicméně apeloval na Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu. „Začněte jednat, než bude pozdě,“ upozornil.
Spojené státy mezitím podnikají preventivní kroky. Do oblasti byl přesunut letadlový svaz s lodí USS Nimitz, a zároveň byla posílena obrana amerických základen v okolí Perského zálivu. Důvodem je obava z íránské odvety – Teherán již dříve avizoval, že v případě podpory Izraele ze strany Washingtonu může přistoupit k útokům na americké cíle v regionu.
Pod kódovým označením „Operation Rising Lion“ nasadily Izraelské obranné síly (IDF) více než 200 letounů, které od minulého pátku zasáhly přes sto strategických cílů po celé zemi, od jaderných zařízení v Natanzu, až po vojenské základny, velitelství Revolučních gard a rezidence nejvyšších vojenských představitelů. Přitom hluboko zapuštěný komplex Fordo zůstal podle mezinárodních expertů i americké zpravodajské služby nedotčen – mimo dosah konvenčních střel.
V průběhu pátku až pondělí zahynulo podle íránských úřadů přes 224 osob, což dokládá poměrně vysokou civilní i vojenskou daň. Například izraelské bombardování zasáhlo stavbu íránské státní televize v Teheránu. Ještě předtím velení IDF vyzvalo k evakuaci stovek tisíc obyvatel Teheránu, jak informovala například stanice CBS News.
Související

Kreml varuje kvůli válce Íránu s Izraelem. Peskov mluví o taktických jaderných zbraních

Izraelské stíhačky útočily na klíčové íránské továrny. Teherán odpověděl salvou hypersonických Fatahů
Jaderné zbraně , Izrael , Írán , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera

Martina Navrátilová promluvila o emigraci. Kvůli Trumpovi by volila jinak
včera

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě
včera

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby
včera

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru
včera

Speciální předpověď počasí pro vodáky. Kolik je vody v řekách?
včera

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský
včera

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území
včera

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí
včera

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka
včera

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech
včera

Ruští vojáci už jedí jeden druhého. V tamní armádě dochází ke kanibalismu, tvrdí ukrajinská rozvědka
včera

Evropa se zoufale snaží zabránit americkému útoku na Írán
včera

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává
včera

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace
včera

Tragédie na Madeiře. Čech se zřítil z nejvyšší hory ostrova
včera

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček
včera

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi
včera

Kreml varuje kvůli válce Íránu s Izraelem. Peskov mluví o taktických jaderných zbraních
včera

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci
včera
Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.
Zdroj: Lucie Podzimková