Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.
Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. V několika městech došlo k vyhlášení nezákonného shromáždění, nasazeny byly jednotky Národní gardy a podle velení Severoamerického velitelství ozbrojených sil (US Northern Command) budou do 48 hodin nasazeni i mariňáci. Ti právě dokončili výcvik zaměřený na zvládání davu a deeskalaci konfliktů.
Situace se dramaticky vyhrotila zejména v Kalifornii. V Los Angeles byl vyhlášen zákaz vycházení v části centra města. Opatření, které platí od 20:00 do 6:00 a vztahuje se na oblast o rozloze 2,5 km², má podle bývalého kapitána silniční hlídky státu Missouri Rona Johnsona „deeskalační potenciál“. Přesto však v úterý večer policie LAPD zatkla téměř 200 osob kvůli účasti na nezákonném shromáždění. Na sociální síti X upozornila, že „každý, kdo se účastní nezákonného shromáždění nebo trestné činnosti, bude zadržen“.
Nasazení federálních jednotek včetně námořní pěchoty však podle odbornice na americký politický systém Zuzany Ringlerové z Masarykovy univerzity situaci spíše zhoršilo. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.
Podle ní je nasazení těchto sil „přehnanou reakcí“ a neodpovídá velikosti protestů. „Podle mého názoru je nasazení jak Národní gardy, tak námořní pěchoty přehnanou reakcí a neodpovídá velikosti protestů a rozsahu narušení pořádku,“ řekla Ringlerová. Upozornila přitom, že federální zákon jasně vymezuje podmínky, za nichž může být armáda či Národní garda povolána do akce na území USA. „A tato situace do podmínek specifikovaných zákonem, dle mého, nespadá,“ dodala.
Expertka připomněla, že armáda nesmí plnit roli vymáhání práva, pokud nedojde k povstání nebo velmi závažnému narušení veřejného pořádku. „Není tím myšlena obyčejná demonstrace, okupační stávka či rabování. Myslí se tím opravdu situace, která připomíná povstání – tedy velká míra ničení majetku, velká míra ohrožení života lidí,“ vysvětlila. Připomněla přitom zásah z roku 1992, kdy námořní pěchota v Los Angeles zasahovala při násilných protestech proti rasismu – tehdy však na žádost guvernéra Kalifornie.
Krok prezidenta Trumpa označila Ringlerová za „politickou hru“. „Protesty by zvládly místní složky policie. Trump chtěl ale vyslat demonstrantům a nespolupracujícím městům zprávu: Nepomáháte nám chytat imigranty, zatočíme s vámi. Ty protesty v prvních dnech nebyly velké stovky lidí… to je vlastně poměrně malý dav lidí,“ uvedla.
Zároveň uznala, že USA mají imigrační zákony, které upravují postup vůči osobám bez legálního pobytu. „Pokud tedy Trumpova administrativa dodrží pravidla pro vyhoštění, má na to plné zákonné právo. Problém je, že v mnoha medializovaných případech tato pravidla dodržena nebyla, a potvrdily to i soudy,“ řekla.
Pochybnosti vzbuzuje i výběr osob k deportaci. „Trumpova administrativa tvrdí, že prioritou jsou zločinci, ale způsob, jakým masové deportace provádí, neodpovídá tomu, že by hledali právě primárně zločince. Spíše to vypadá, že hledají kohokoliv, kdo by mohl být v zemi nelegálně,“ dodala Ringlerová.
Trumpovo jednání podle ní nese znaky autoritářství. „V tom smyslu, že si se zákonem moc hlavu nedělá. Nejprve koná a pak čeká, co na to soudy. Takto samozřejmě do určité míry jedná každý americký prezident, ale u Trumpa je tato tendence natolik extrémní, že je mimo veškerá dosavadní měřítka,“ uzavřela.
Obavy z rozsáhlejšího konfliktu však nepovažuje za opodstatněné. „Myslím, že do občanské války nepokoje nepřerostou,“ uvedla.
Související

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa
USA (Spojené státy americké) , Demonstrace v USA
Aktuálně se děje
před 51 minutami

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
před 1 hodinou

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
před 3 hodinami

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
před 4 hodinami

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
před 4 hodinami

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
před 5 hodinami

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
před 6 hodinami

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
před 7 hodinami

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
před 8 hodinami

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
před 9 hodinami

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
před 9 hodinami

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
před 9 hodinami

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
před 10 hodinami

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
před 11 hodinami

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
před 12 hodinami

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
před 13 hodinami

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
před 14 hodinami

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
před 14 hodinami

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
před 15 hodinami

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
včera
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák