Rostoucí tlak izraelských spojenců přibližuje amerického prezidenta Donalda Trumpa k rozhodnutí udeřit na íránský jaderný program. Americká operace by ale nemusela vést k vítězství, nýbrž ke zhroucení íránského režimu – a tím i k hluboké destabilizaci regionu. Hrozil by kolaps státu, občanská válka, boj o jaderné technologie i masová migrace. Zasáhnout může být lákavé, ustát důsledky mnohem méně.
Podle informací stanice CNN roste ve Washingtonu přesvědčení, že Trump nakonec vyslyší výzvy izraelských spojenců a rozhodne se pro vojenský zásah proti íránskému jadernému programu. Použít by mohl vysoce specializované zbraně schopné proniknout desítky metrů pod povrch – přes zeminu i železobeton. Těmito prostředky disponují pouze Spojené státy.
Změna rétoriky amerického prezidenta přišla krátce po pátečním izraelském náletu, během něhož byli podle izraelských zdrojů zabiti přední íránští jaderní experti, vojenští velitelé a vysoce postavení členové Islámských revolučních gard. Operace byla výsledkem kombinace letecké kampaně a dlouhodobé práce Mosadu. Trump následně vyzval Teherán k bezpodmínečné kapitulaci.
„Dokud bude Trump využívat izraelské agrese jako nástroje k donucení Íránu ke kapitulaci, výsledek nebude fungovat. Sleduje cestu, na jejímž konci je kolaps režimu,“ varoval analytik Ali Vaez z organizace International Crisis Group.
Úvahy o přímém zásahu ovšem narážejí na odpor části Trumpova vlastního hnutí. MAGA křídlo republikánské strany, které s Trumpem přišlo do politiky, je silně izolacionistické. Vstup do další války by znamenal radikální odklon – a popření slibů, s nimiž Trump útočil na předchozí administrativy.
Sám prezident ale opakovaně signalizoval, že Írán pro něj představuje výjimku. „Nikdy jim nedovolíme získat jadernou zbraň,“ zopakoval opakovaně. Přitom ještě minulý měsíc v Saúdské Arábii ostře kritizoval americké intervencionisty. „Budovatelé národů zničili víc zemí, než kolik jich vybudovali. Cizí společnosti jim byly cizí,“ vylíčil.
Americká historie vojenských intervencí přitom nabízí varovné paralely. „Kdokoli, kdo dnes podporuje válku s Íránem, zapomněl na katastrofy v Iráku a Afghánistánu,“ připomněl demokratický senátor Chris Murphy z Connecticutu. „Tyto konflikty se proměnily v bažinu, která stála tisíce amerických životů, a nakonec oslabila i naše spojence v regionu.“
Pokud se Trump skutečně rozhodne udeřit, bude čelit zásadnímu riziku, že se historie zopakuje. Invaze do Iráku v roce 2003 sice odstranila Saddáma Husajna, ale rozvrátila zemi a vedla k povstání, které Spojené státy nikdy plně nepotlačily. A v Afghánistánu? Tálibán se vrátil přesně v okamžiku, kdy Američané roku 2021 odešli.
Co kdyby režim v Íránu skutečně padl?
Pád íránského režimu, jak o něj dlouhodobě usilují izraelské bezpečnostní složky i někteří američtí politici, by nepřinesl rychlé vítězství, ale hlubokou destabilizaci celého regionu. Írán je s téměř 90 miliony obyvatel, složitou etnickou strukturou a mocnou ideologickou armádou zcela jiným případem než Irák nebo Libye. Případný kolaps by otevřel prostor pro ozbrojený chaos.
Došlo by k absolutnímu rozpadu centrální moci a nástupu soupeřících frakcí, od zbytků Islámských revolučních gard přes nacionalistické a monarchistické skupiny až po separatistické hnutí v Kurdistánu, Balúčistánu nebo na jihozápadě země. Vzniklé vakuum moci by pravděpodobně vedlo k občanské válce.
Z geopolitického hlediska by se Írán změnil v prostor otevřený pro vlivové operace zahraničních aktérů, jako je Saúdská Arábie, Turecko, Rusko, Čína nebo právě USA. Boj o to, kdo ovládne ropná pole v Chúzestánu nebo jaderné technologie roztroušené po zemi, by byl nevyhnutelný. Nebezpečí představuje i osud obřího arzenálu balistických raket a bezpilotních technologií, které by mohly skončit v rukou neřízených milicí.
Z hlediska náboženského by se zhroutil středobod šíitského světa. Síť proíránských milic – Hizballáh v Libanonu, šíitské brigády v Iráku, Husíjové v Jemenu – by ztratila financování a centrální vedení. Vzniklý mocenský vakuum by ale mohly využít sunitské extrémistické skupiny jako Al-Káida nebo zbytky Islámského státu.
Ekonomicky by se propadl celý Perský záliv do nejistoty. Kolaps Íránu, klíčového producenta ropy a plynu, by ohrozil globální energetické trhy. Miliony uprchlíků by mířily přes hranice do Turecka, Pákistánu a Evropy.
Související

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Nevzdáme se, varoval ajatolláh Chameneí v reakci na výhrůžky Američanů
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY) , Izrael , Írán
Aktuálně se děje
včera

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují
včera

"Ležel jsem v posteli, když na mě spadl strop." Pacienti popsali zásah izraelské nemocnice íránskou raketou
včera

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti
včera

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku
včera

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
včera

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem
včera

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu
včera

Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu
včera

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu
včera

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?
včera

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci
včera

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku
včera

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra
včera

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo
včera

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem
včera

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán
včera

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?
včera

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu
včera

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz
včera
Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku
Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Zdroj: Libor Novák